Červen 2016

Creepypasta 1999 Pt.4

9. června 2016 v 19:36 | Beast |  Creepypasta
*Článek je přednastavený, Beast teď asi někde leží na pláži a kašle na všechno*
Tady je další část. Je to krátké jak svině ale já na to nemám nervy a chci něco vydat i když budu v někde pápá!(Btw hádejte kdo nám ji přečetl! Je to tak! Surikata! A trvalo mu to víc jak hodinu!)


[Update] - 3/20/12
Dobré zprávy lidi. Mluvil jsem s tím známým od táty a on mi prozradil hodně nových informací. Prvně jsem se zeptal, jestli nemá policie nějaké další informace o muži, který byl za Caledon Local 21. Řekl mi, že mají stále ty samé stopy jako předtím a nenašli žádného podezřelého. Nicméně, regionální policie měla nějaké nahrávky, které našli v tom domě, odkud se vysílal Caledon Local 21. Vzal mě tam, takže jsem se na nějaké mohl podívat. Mám takový dojem, že jsem o něm nic moc neřekl. Jméno známého mojeho otce je Mitchell Wilson. Celkem super chlapík. Vypadá to, že rozumí tomu, že o tom, co se dělo na tom kanálu chci vědět víc. Připadá mu, že bylo celkem nefér, že mi o tom táta nikdy nic moc neřekl. Vzal mě na policejní stanici. Každá z hlavních stanic měla pár nahrávek. Tato měla tři. Naneštěstí mi nedovolili vzít si nějakou domů z velmi zřejmého důvodu.


Alice in Wonderland alá Beast Part 3

4. června 2016 v 8:23 | Beast |  Alice in Wonderland alá Beast
IIII loooove Alice in Wonderland. A nevím, kdo za to může každopádně děkuji. 107 lidí za jeden den jsem ještě nezažila. *klaní se až k zemi* Děkuji!

Alice se vydala ven. Světlo bylo ostřejší i když procházelo skrz koruny mohutných stromů. Trochu duhově teď zabarvovalo Aliciné vlasy a ta se neubránila úsměvu. Říše Divů. Jak na ni jen mohla zapomenout? Spokojeně klusala po cestičce a skoro zapomněla, že je tu, aby Říši zachránila. Cestička se dlouhou dobu klikatila. Čas od času se objevila přerostlá moucha, ale ta se k ničemu moc neměla. Jen sledovala každý krok, který dívka udělala. "Nešlo by to rychleji? Myslím nějakou rychlejší cestu.." pošeptala si sama pro sebe černovláska a trochu i čekala na odpověď motýlků. "Ovšem. Přejdi k dominu.", "K čemuže? Není domino ta hra pro děti?" V tu chvíli se Alice dostala k "můstku" z domina. On to most ani můstek nebyl. Spíš to byla nějaká skákačka. Všechny ty kostky levitovaly a vypadaly dost vratce. Na druhé straně ale byl její cíl. Mohutný dým stoupající vzhůru k oblakům. Alice si mohla vybrat. Jít kratší cestou a riskovat svůj pád, nebo jít tou delší a neriskovat skoro nic. Ale potřebovala se k tomu dýmu dostat co nejrychleji. Musí zjistit co se tu děje!
Nejdříve našlápla na půl nohy a pak na celou. Kostka domina se trochu zachvěla ale stále levitovala. Dívka pak na kostku opatrně dala i svou druhou nohu. Když nabrala jistotu, vydala se dál. Hloubka pod ní byla děsivá. Párkrát se i zakymácela. Stále ale stála a pokračovala dál. Když už se pomalu dostávala na druhou stranu, znovu se zvedl vítr a shodil Alice. Ta se na poslední chvíli chytila za kraj osudné kostky. Vítr, jakoby zkoušel, co všechno vydrží se do ní opřel ještě víc. "Pomoc!" Tenké prsty se křečovitě držely hrany. "Kdokoli jen mi prosím pomožte!"