Stuffed Animals

25. října 2015 v 11:55 | Bea(st) |  Creepypasta
Tak jo, kdybych si to nesmazala bylo by to tu už včera. No jo no. A na Halloween mám v plánu zavalit vás článkama, takže se těšte. (Mezi nimi bude i poképasta, možná víc a mám v plánu jednu Dlouhou creepypastu) - Víc obrázků jsem nenašla.

Callie McGuire si se svými plyšáky přestala hrát, když nastoupila do sedmé třídy. Už na ně neměla čas. Byla zaneprázdněná s jinými věcmi. Plyšáci byli v síťce nad její postelí, hlava na hlavě jako mnoho mrtvých těl. Když Callie ležela v posteli, mohla se na ně stále dívat. Být s nimi. Takhle se dívala, když zjistila, že kolem tlamy jejího starého plyšového tygříka je nějaká tmavě červená skvrna. Jako by něco jedl. Její mladší bráška Jarrod si tygříka zřejmě sundal, a pokoušel se ho nakrmit. Zřejmě kečupem. Vždycky to tak dělal se svými plyšáky, ale Callie nechtěla, aby si hrál s jejími. Ne, už si s nimi nehrála, a ano byli v síťce nad její postelí, ale byli pořád její a ona na ně měla mnoho šťastných vzpomínek, a jednoho dne je hodlala dát svým vlastním dětem. Takže proto si s nimi Jarrod nesměl hrát. Callie už chtěla jít za rodiči a říct jim, co Jarrod udělal, když uslyšela svou matku, jak volá svého manžela: "Bobe! Volej sanitku! Něco pokousalo Jarroda!" Callie vyskočila z postele a běžela po chodbě do bratrova pokoje. "Co se stalo mami?" zeptala se Callie.
"Musel to být ten zatracený pes" její matka popotáhla. "Ten pes ukousl kus Jarrodovy nohy!"
"To nemohl být Barney. On má Jarroda moc rád a tohle by mu neudělal."
"Ale nějaké zvíře to být muselo a jediné zvíře v tomto domě je Barney."
Sanitka odvezla Jarroda do nemocnice. Callieini rodiče jeli do nemocnice za sanitkou a Callie jela do školy. Když se odpoledne vrátila, řekla jí matka zprávu o Barneym: "Dali jsme ho uspat. Teď už nikomu neublíží." Další pátek se Callie zeptala svých rodičů, jestli by si nemohla pozvat Jennifer Fortunato na přespání. Jelikož doktor řekl, že to odpoledne Jarrod nebude mít tak náročnou operaci nohy a druhý den se vrátí domů, byli Callieini rodiče v dobré náladě, a tak přespání povolili. Jennifer a Callie mluvily až skoro do dvou hodin ráno. Callie proto chvíli trvalo, než se probudila. Najednou ucítila, jak něco kape na její obličej. Na chvíli si myslela, že na ni Jennifer zkouší nějaký prank. Ale když otevřela oči a dívala se do obličeje svého starého lva. Jeho tlama byla tmavě červená. Callie zamrazilo. Posadila se a rozhlédla. Hned vedle postele ležela Jennifer. Chyběl jí kus jejího krku. Callie pak začala křičet. Později, potom co sanitka odvezla Jennifeřino tělo pryč a policie odjela, si Callie sedla do svého pokoje a přamýšlela. Přemýšlela o tom, co jednou četla v knize. O tom co se stalo mazlíčkům, které jejich páníčci opustili ve volné přírodě. Vzpomněla si, že se stali divokými, a díky instinktům přežili. V tu chvíli se už nestarali o své lidské rodiny. Zabíjeli ostatní, aby přežili. Občas zabili jen pro potěšení. Kniha končila příběhem o zvířeti, v tomto případě psovi, který se po roce vrátil domů a zabil všechny členy rodiny, která se o něj starala už od štěněte. Stalo se tohle jejím plyšákům? To by ale nedávalo žádný smysl. Nejsou živí! A ona je neopustila někde pryč. Seděla ve svém pokoji, sama a přemýšlela.
"Callie?" zeptala se její matka něžně.
"Ano?"
"Jsi v pořádku?"
"Jo. Pojď ke mně a… a rožni prosím světlo, potřebuju se tě na něco zeptat."
Její matka stlačila vypínač a vešla do pokoje. "Copak se děje?"
"Nevadilo by ti, kdybych se zbavila všech svých plyšáků?"
"No, nevadilo by mi to. Chceš je dát Jarrodovi? Tak to myslíš?"
"Ne. Chci je vyhodit. Možná spálit.
Její matka se na ni chvíli dívala a potom řekla: "Jsou tvoji. Dělej si s nimi, co chceš. Každopádně teď nemám náladu se o tom bavit. Jdu si lehnout a ty by jsi měla taky."
"Dobrou noc mami. Zhasneš mi světlo?"
Callie pár minut seděla ve tmě, pak se postavila a šla do koupelny, kde si dala dlouhou a horkou sprchu. Nechala na sebe padat vodopád horké vody. To proto neslyšela křik jejího otce, bratra a matky když jim někdo vytrhával kusy jejich krků. Když Callie skončila, lehla si do postele, nevšímajíc si svého starého plyšového medvídka, kterému po tlamě stékala krev.
http://img2.wikia.nocookie.net/__cb20131015120330/creepypasta/images/3/39/Awegdownload.jpeg
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ami1987 ami1987 | E-mail | Web | 25. října 2015 v 20:49 | Reagovat

Yop, už mám program na halloween!:-D
Teším sa na tie články

2 Bea(st) Bea(st) | Web | 26. října 2015 v 18:18 | Reagovat

[1]: Já svůj prográmek mám taky. Přeju ať se ten tvůj vyplní (a doufám že se vyplní i ten můj)

3 Kalamity Iharo Kalamity Iharo | E-mail | Web | 19. listopadu 2015 v 10:06 | Reagovat

WOw! Teď jsem ráda, že jsem nikdy neměla moc plyšáků a když už, jsou všichni mimo dosah... (Myslím!)
A těm v pokoji se stále ještě věnuji.
(Snad dostatečně)
Opět úplně skvělé zakončení a celé je to pěkně přeloženo!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama